Mýto

Bylo tomu již v roce 2007, kdy bylo stanoveno, že větší vozidla na našich silnicích jsou povinna využívat mýtného systému. Konkrétně v roce 2007 to byla všechna vozidla, jejichž hmotnost přesahovala 12 tun. Tento požadavek vyl později ještě o něco více úpraven, jelikož dnes už se mýto týká všech automobilů, jejichž hmotnost je větší než 3,5 tuny. Pokud spravujete vozový park, kde se takové automobily nacházejí, bez nutnosti placení mýta se neobejdete. Podívejme se na to, jaká jsou konkrétní specifika.

Jak je mýto vybíráno?
Aktuální systém počítá se zcela automatickým výběrem. Ten je realizován prostřednictvím takzvaných mýtných bran. Jedná se o průjezdní body nejenom na vybraných úsecích dálnic. Jde také o průjezdní body, které mohou být i na silnicích první třídy. I zde mohou být mýtné brány umístěny a i zde může docházet k tomu, že je mýto vybíráno. V souvislosti s automatickým procesem souvisí to, že každý řidič vozidla nad 3,5 tuny musí mít v automobilu umístěno příslušné zařízení. Právě prostřednictvím něho je odečtena příslušná částka, která souvisí s délkou celkově projetého úseku.

Zařízení je třeba si pořídit
Plánujete-li jezdit se svým vozovým parkem po dotčených dálnicích a dalších silnicích, je samozřejmě třeba si konkrétní zařízení také pořídit. To je následně nutné umístit na požadovaná místa na čelní sklo konkrétního automobilu. Je to nutné z toho důvodu, aby mohla mýtná brána bez problémů zaznamenat toto konkrétní zařízení a aby mohlo dojít k bezproblémovému odečtení poplatku. Pokaždé, kdy je pod mýtnou branou přejeto a platba je realizována, se ozve konkrétní zvukový signál. Ten potvrdí, že je zařízení, stejně jako vše ostatní v naprostém pořádku.

Jaké jsou varianty plateb?
Důležité je, že mýto je třeba pravidelně platit. V takovém případě existují celkem dvě hlavní platební varianty. Tou první je placení předem. To v podstatě znamená, že je na konkrétní zařízení nabit určitý kredit. Při každém průjezdu mýtnou bránou je z daného kreditu odečtena cena za průjezd. Pokud kredit dochází nebo dojde, mýto placeno není a signál na to řidiče upozorní. Ten je následně povinen uskutečnit co nejrychlejší dobití. To je možné realizovat na určených kontaktních místech. Mezi ty nejčastější samozřejmě patří benzinové pumpy, které jsou poblíž konkrétních silnic, kde je mýto vybíráno.
Druhá metoda je spojena s následnou platbou. Zde je nejprve třeba podepsat příslušné smlouvy, které vás opravňují k využívání daného mýtného systému právě tímto způsobem. Toto řešení je výrazně jednoduší, jelikož eliminuje nutnost konkrétního dobíjení. Částka je odečítána do mínusu a v pravidelných intervalech jsou na základě projetých kilometrů vystavovány faktury. Toto řešení je doporučováno pro jakýkoliv menší i větší vozový park. Důvodem je hlavně jednodušší správa a snížené riziko spojené s tím, že řidič zapomene dobíjet.

Náklady na mýtné lze odečíst z daní
Stejně jako případné náklady na dálniční známky u vozů lehčích než 3,5 tuny, tak samozřejmě také náklady spojené s mýtným lze odečítat z daňového základu. Je tedy možné si je takzvaně dát do nákladů. Zde nesmíme zapomínat na to, že je třeba mít k dané platbě konkrétní podklad. Tímto podkladem může být například informace o konkrétním dobití, která bude vystavena v rámci daného terminálu. Stejně tak může být daným podkladem také faktura. Konkrétně tato situace se týká toho, pokud za mýto platíte zpětně. Důležitým faktem je dodat, že mýto může být uplatňováno ve vašem účetnictví jenom ve chvíli, kdy se jedná o jízdu spojenou s podnikatelskou činností. Jde-li o soukromou jízdu, není možné průjezd mýtnými branami jakkoliv evidovat jako náklad. S tím následně souvisí kniha jízd, se kterou je mýto a jeho výdaje kontrolovány finančním úřadem.

Palubní jednotka je pouze zapůjčena
Pokud se podíváme na specifika spojená s konkrétní palubní jednotkou, je v obou případech třeba uvést, že tato není prodávána, ale je bezplatně pronajímána. Pouze je třeba zaplatit příslušnou kauci. Každé vozidlo dnes musí mít jednotku vlastní. Pokud již vozidlo není používáno na cesty spojené s konkrétním mýtným, je možné palubní jednotku následně vrátit. Na základě toho bude vrácena také zaplacená kauce. Zde je třeba uvést, že u systému dobíjení peněz je nutné předložit v souvislosti s tím informace o vozidlu, kde byla používána. U možnosti zpětného vyúčtování může jednotku vrátit jenom ta osoba, která je uvedena v konkrétní smlouvě.
Jsou samozřejmě situaci, kdy konkrétní palubní jednotku nelze vzít zpět. Jedná se hlavně o chvíle, kdy je znečištěna, nebo jakkoliv jinak použita. Stejně tak se může jednat o takové situace, kdy jde o jednotku, u které již exspirovala konkrétní zaplacená kauce. Jde o takovou situaci, kdy OBU, jak se jednotce také říká, není v rámci mýtné brány použita po dobu jednoho roku. Následně je tedy nutné pořídit jednotku novou.

Také v zahraničí
Konkrétní platba mýta nejenom u větších vozů nás čeká ve chvíli, pokud vyrazíme také do zahraničí. I na to je dobré pamatovat a mít k dispozici konkrétní jednotku, ze které budou poplatky za průjezd mýtnými branami odečítány. Aktuálně se to týká hlavně vozů nad 12, nebo nad 3,5 tuny. Záleží však na konkrétním státě. U osobních automobilů tato povinnost není. Pro ně jsou určeny speciální mýtné brány, kde může být průjezd zaplacen buď v hotovosti, nebo i běžnou platební kartou. Případné nezaplacení mýtného, jak u nás tak i v zahraničí, může být v případě odhalení finančně postihováno. Případné pokuty mohou jít i do stovek tisíců korun.