Direct pojišťovna se rozhodla zmapovat, jak jsou na tom Češi s vlastními auty. V průzkumu jsme se zajímali o ty motoristy, kteří řídí vlastní motorové vozidlo (ne služební). V ČR má takový dopravní prostředek 81,6 % domácností. Ne všichni členové ale sedají za volant. Kolik z nich to tedy dělá? Přesně 76 procent. Zbylých 24 % buď své auto vůbec neřídí, sedá za řídítka nebo třeba používá výhradně služební auto.

STŘÍDÁME SE Průzkum se zajímal o to, kolik lidí si luxus vlastního vozu může dopřát a kolik řidičů se naopak musí v rámci domácnosti, rodiny nebo partnerského vztahu o auto dělit. Výsledky? Nejčastěji se v Česku o auto střídají dva lidé, což uvádí 56,2 % respondentů. Přitom častěji tento fakt přiznávají ženy. Čím více členů domácnosti, tím klesá četnost sdílení auta. Ovšem více než 35 % řidičů vlastní auto jen a pouze pro své vlastní potřeby. Typicky se v tomto případě jedná o náruživé řidiče-muže, kteří ročně svým autem najedou více než 15 tisíc kilometrů.

POLYKÁME KILOMETRY Jak Češi odhadují porci kilometrů, které svým vlastním autem každý rok odřídí? Převažují hlavně ti aktivnější. Zdaleka nejvíce, konkrétně 26,2 % motoristů totiž ročně ujede vlastním autem někde mezi 5-10 tisíci kilometry. S 23,7 % je následují ti, kteří se svým autem ročně spolykají mezi 10-15 tisíci kilometry. Těch, kteří s autem jezdí v podstatě jen občas, je o procento víc než těch, kteří ročně naopak hranici 15 tisíc kilometrů velmi hravě překročí. A mezi svátečními řidiči nebo začátečníky se pak častěji objevují spíše mladší řidičky, které ještě neoslavily 30. narozeniny.

„ZNÁME“ VINÍKY NEHOD A jak čeští řidiči přemýšlejí o těch, které kolem sebe potkávají na silnicích? Koho považují za rizikový faktor vedoucí k nehodě? Jako největší potenciální hrozbu vyhodnocují začátečníky, a to téměř v polovině případů. Dále ostatní řidiči nedůvěřují tzv. svátečním řidičům a seniorům. Největší důvěra se naopak vztahuje k těm, kteří jezdí ve služebních autech, a k těm řidičům, již jsou zkušení a ročně najezdí více než 15 tisíc kilometrů.

ZÁLOHY NELÁKAJÍ Znáte to třeba u plateb za energie – hradíte zálohy a na konci roku čekáte, jak vyúčtování dopadne. Může být takový přístup pro motoristy zajímavý i u povinného ručení? Ukázalo se, že zálohový způsob placení téměř polovině českých řidičů nějakým způsobem vadí. Přímo stres vyvolává u 25,9 % lidí – častěji se to týká mladších žen. Platba záloh s nejistým konečným vyúčtování mnohdy nutí lidi k tomu, že se v průběhu roku omezují nebo uskromňují – přiznává to 23,7 % řidičů. Více než třetina řidičů s takovým přístupem nemá problém. A 15,5 % lidí si čekání na přeplatek nebo nedoplatek užívá jako dobrodružství.

NEBOJÍME SE ČASU Jde o cenu povinného ručení až v první řadě? I na to jsme se majitelů aut zeptali. Průzkum zjišťoval, co by byli ochotní udělat pro to, aby za povinné ručení zaplatili o pár stovek korun méně.

Ukázalo se, že aby motoristé ušetřili, jsou ochotní věnovat výběru pojištění více času (68,5 %), druhý nejpřijatelnější způsob hledání úspory je porovnat nabídky alespoň tří pojišťoven (50,8 %). Další populární způsob získání slevy u povinného ručení je, že jeho kalkulaci motoristé nechají na někom jiném (44,5 %).

Pro téměř třetinu českých řidičů je sleva tak motivační, že jsou kvůli ní ochotni vyvinout jakoukoliv extrémní snahu (29,7 %). Kvůli nižší ceně by si pojistný limit nechalo snížit jen na zákonnou hranici 35 milionů Kč hned 32,5 % motoristů.

Naopak kvůli slevě nejvíce odmítají motoristé podstoupit praktiky typu přistavení auta několikrát za rok ke kontrole pojišťovnou – negativně se v tomto duchu vyjádřilo 50,2 % z nich, zatímco čtvrtinu by ani to neodradilo.