Každý vůz, který jezdí na našich silnicích, musí projít kontrolou. Jde o kontrolu STK, kterou musí uskutečnit konkrétní stanice, která se na dané kontroly specializuje. Teprve ona vydá protokol o tom, že vůz splňuje všechny technické normy a je možné na naše silnice s tímto firemním vozem vyrazit. Podívejme se proto na specifikace, které s STK jako takovým souvisí.
Kdy je třeba uskutečnit prohlídku?
Současná zákonná úprava je spojena s tím, že ke konkrétní stanici technické kontroly musíme s naším vozem vždy ve dvouletých intervalech. To platí hlavně ve chvíli, kdy již byla jedna z technických kontrol uskutečněna. V rámci dvouletého intervalu je třeba dostavit se na konkrétní místo ideálně několik dní předem. Docílíme tak toho, že se naše firemní flotila nedostane do stavu, kdy by některý z konkrétních vozů danou STK kontrolu neměl a tak by z hlediska svého technického stavu nemohl na naše silnice.
Danou informaci o tom, kdy byla poslední prohlídka uskutečněna, zjistíme poměrně snadno. První možností je známka, která je uvedena na naší poznávací značce. Ta sem byla nalepena právě při poslední technické kontrole. Na této konkrétní známce je následně uvedeno konkrétní datum, do kdy technická kontrola platí a do kdy je tedy třeba uskutečnit tu novou. Stejně tak můžeme konkrétní datum zjistit i z protokolu, který jsme na základě první technické prohlídky dostali. I z něho se dočteme informaci, jak dlouho je konkrétní technická prohlídka samozřejmě platná. Nutno dodat, že povinnost hlídat dané termíny máme jenom my a nikdo jiné. Odpovědnost je tedy jenom na vás, jako na správci vozového parku. Je proto dobré dané informace hlídat.
Jak je to s novým autem?
Jinak tomu může být v případě, kdy náš firemní vozový park obohatíme novým autem. V tomto případě je legislativa zcela jiná, jelikož dvouletá lhůta v tomto případě neplatí. U nových aut je totiž uzákoněno, že v tomto případě nemusí dodržet dvouletý interval, jelikož ten je prodloužen na interval čtyřletý. V praxi to tedy znamená, že v případě koupě nového vozu se na první STK dostavíte až po 4 letech. Daný interval se samozřejmě nepočítá od doby pořízení vozu, ale od doby, kdy byl vůz konkrétně vyroben. Tato informace je nejčastěji uvedena v technickém průkazu vozidla. Dnes se tato legislativa vztahuje na veškeré nové vozy.
U nových vozů samozřejmě platí i to, že první 4 roky není třeba ani na kontrolu emisí, která s STK velmi často a úzce souvisí. V tomto ohledu také stačí počkat daný interval a teprve poté danou prohlídku uskutečnit. Je to dáno tím, že u nových vozů se nijak nepředpokládá, že by se během jejich prvních čtyř let jakkoliv změnil jejich technický stav a tak by mohlo docházet k tomu, že by byly jakkoliv nebezpečné. Platí proto, že řidiči, ale hlavně majitelé nových vozidel mají v tomto směru velkou výhodou, jelikož s konkrétní povinností mohou čekat až dvojnásobnou dobu, než je běžné.
Kam se na STK dostavit?
Dnes je konkrétních stanic technické kontroly více než dost. To je pro každého z nás samozřejmě pozitivní zpráva, jelikož má možnost dostavit se doslova kamkoliv. Rozhodně neplatí, že by vylo možné navštívit stanici, která souvisí se sídlem firmy, nebo která souvisí například s tím, kde bylo naše auto zaregistrováno. Důležité pouze je, aby se samozřejmě jednalo o oficiální STK, s platnými certifikáty a se schválením, které je spojeno s tím, že daný automobil dokáže správně prohlédnout a vydat potřebná povolení.
Samozřejmostí je, že vydat se na stanici kontroly musíme s konkrétním vozem. Mnohdy je v rámci firemní flotily možné se domluvit na případném konkrétním termínu, kdy přijedeme. To logicky eliminuje časové prodlevy spojené s tím, že by před námi byli další zájemci. Pokud máme domluvený konkrétní termín, platí, že ostatní si zkrátka musí počkat, až bude zkontrolováno naše auto. Dobré je hledat to správné STK také podle toho, kde jsou vyhovující ceny, stejně jako je dobré hledat takové, na které jsou pozitivní reference. Ty jsou spojeny hlavně s profesionálním přístupem, stejně jako se samotnou kvalitou kontroly jako takové.
Co je třeba vzít s sebou?
Máte-li termín domluven a chystáte-li se s firemním vozem na konkrétní STK, je samozřejmě třeba vědět i to, jaké doklady je nutné si s sebou vzít. Dnes platí, že v souvislosti s návštěvou tohoto místa nemusíte být ani majitelem, ani provozovatelem, ani jiným člověkem, který je s vozidly spojený. Můžete být tedy jenom správcem firemní flotily a přesto vám je STK provedena. Je totiž jedno, kdo s vozem přijede, jelikož důležité jsou v tomto ohledu jenom dokumenty, které se vztahují ke konkrétnímu vozidlu. Primárně jde o tyto:
- Velký technický průkaz vozidla
- Osvědčení o registraci vozidla
- Osvědčení a protokol o měření emisí – ne starší než 30 dní
Jak je z výše uvedeného jasně patrné, žádná technická kontrola nemůže být provedena, pokud vůz zároveň nesplňuje emisní limity. Ty je možné nechat si změřit také v konkrétních místech, která se na toto specializují. Dobré je dodat, že řada stanic STK dnes nabízí i tuto službu a tak vám u firemního vozu nejprve změří emise a následně je provedena samotná kontrola. Díky tomu zvládnete vše v jeden konkrétní den, stejně jako máte jistoty spojené s tím, že nemusíte navštěvovat dvě konkrétní místa. To souvisí také se správným výběrem dané stanice, kde je vám STK provedeno.
Jak probíhá prohlídka?
Je třeba počítat s tím, že v případě kontroly na STK se neobejdete bez toho, aby bylo vaše auto kontrolováno i desítky minut. V tomto směru jsou jasně dané předpisy, které souvisí s tím, jak musí být samotná kontrola provedena a na co všechno nesmí být zapomenuto. Pokud se podíváme konkrétněji, jak kontrola probíhá, začíná vše samotnou identifikací vozu, zda se shodují všechna čísla a další údaje spojené s technickým průkazem. Následně dochází k tomu, že auto najede nad montážní jámu a je kontrolován jeho podvozek.
Třetím krokem je kontrola brzdového systému, aby bylo zajištěno to, zda brzdy splňují normy a fungují tak, jak fungovat mají. Stejně tak se některé stanice technických kontrol zaměřují také na okna a propustnost oken. To se týká hlavně situace, kdy má váš vůz okna ztmavená. Jinak je tato kontrola provedena víceméně automaticky, běžným pohledem. Posledním krokem kontroly je vyzkoušení a samozřejmě i seřízení funkčnosti světel, stejně jako kontrola technické výbavy. Tím tedy máme zmapováno, co vše můžeme čekat. Podívejme se proto na jednotlivé kroky detailně.
Kontrola identifikace vozidla
Prvním krokem samotné technické kontroly je identifikace vozidla. Ta souvisí s tím, že je na základně technického průkazu zkontrolována hlavně čísla. Jedná se o takzvaný VIN, který je ve voze umístěn hned na několika místech. V tomto směru je provedena kontrola toho, že vše sedí jak má. Stejně tak je kontrola vozidla v tomto případě zaměřena také na to, zda nejsou na voze namontovány jakékoliv nehomologované součásti. I zde je vše kontrolováno hlavně s technickým průkazem. Pokud se najde prohřešek související třeba s nehomologovaným doplňkem, je třeba provést jeho odstranění, jinak technická kontrola nejenom že nemusí pokračovat, ale dojde také k tomu, že zkrátka není vystaven protokol o jejím úspěšném absolvování. V takovém případě je tedy dobré se před návštěvou konkrétní stanice ujistit o homologaci všech prvků, popřípadě ty nehomologované odmontovat ještě před odjezdem ke kontrole.
Kontrola je provedena také na montážní jámě
Dalším krokem v rámci správné technické kontroly je také provedení kontroly samotného podvozku. Zde je jasné, že se primárně hledí na to, zda z automobilu neuniká jakákoliv tekutina. Pokud ano, také to může být jeden z důvodů, kdy není osvědčení vydáno. Není to ale jediná kontrola, která se v tomto případě provádí. Jsou kontrolovány také čepy, stejně jako řízení. Dále je hleděno na případný stupeň koroze a na to, jak výrazná v tomto směru může být. Zde samozřejmě platí, že drobné problémy nemusí vadit. Podíváme-li se na kontrolu ještě detailněji, zaměřuje se technik také na výfukový systém. I zde řeší případnou korozi, stejně jako zde řeší případné díry nebo netěsnosti. Pokud výfukový systém u některého z vašich firemních vozů není v pořádku, je více než pravděpodobné, že kontrolou neprojdete.
Kontrola v daném směru probíhá výhradně technikem, který se podívá na konkrétní auto právě z montážní jámy a doslova si posvítí na případné nedokonalosti. Pokud něco není v pořádku, upozorní vás ve většině případů na konkrétní závadu, kterou vám následně ukáže. Mnohdy platí, že ji může přejít, pokud se nejedná o nic výrazného – třeba jenom běžnou korozi, která se u starších vozů zkrátka může objevit.
Stav a činnost brzd je také neméně důležitá
Zapomenout nesmíme ani na to, že jsou v tomto směru kontrolovány také brzdy. Tedy primárně jejich správná funkčnost a činnost. V rámci toho je s vozem najeto do specielních míst, kde je kvalita brzd automaticky změřena a na základě tabulek a grafů je zjištěno, zda splňují zákonné požadavky spojené s provozem na našich silnicích. Platí také to, že pokud jsou slabé a vůz nebrzdí správně, nemusí být osvědčení vydáno. V daném směru platí, že jsou kontrolovány nejenom přední a zadní brzdy, ale je kontrolována také brzda ruční. I ta musí být primárně funkční.
Celou tuto část kontroly provádí výhradně technik, který tak s vozem v rámci stanice najede na konkrétní měřicí místa a zde již šlapáním na brzdu automaticky testuje samotný stav. Pro objektivnost a relevantnost výsledků počítejte s tím, že kontrola každých brzd je provedena několikrát, aby mohlo dojít k tomu, že výsledek bude skutečně objektivní a bude výsledkem několika těchto měření.
Provedena je i kontrola světel
Jsou to také světla, na která je činnost techniků ve stanici technické kontroly zaměřena. Nejprve dochází k tomu, že je zkontrolováno, zda všechna světla skutečně svítí tak, jak svítit mají. Tedy zda v nich jsou žárovky a ty fungují. Pokud je zjištěn problém, může být zapsán do seznamu závad. Jakmile jsou veškerá světla zkontrolována, zaměří se technik také na přední světla, která patří k nejdůležitějším. Zde primárně kontroluje nejenom, zda svítí, ale také jak svítí. To souvisí třeba se samotným náklonem, kvalitou žárovky, stejně jako s tím, zda nejsou světla zakalená, výrazně poškrábaná a celkově rozostřená. I na to je použito specielních přistru, které pomohou určit, zda je v oblasti světel vše v pořádku.
V tomto směru musíme prioritně říci, že to není jenom kontrola jako taková. Zde budeme jako správci vozového parku potěšeni tím, že technik se zaměří jak na kontrolu, tak i na seřízení světel. Pokud je s nimi cokoliv v nepořádku, má povinnost především seřídit jejich náklon tak, aby svítila, jak svítit mají. Díky tomu máme jistotu, že měření bude nejenom objektivnější, ale že technickou kontrolu opouštíme s vozem, který bude stoprocentně svítit tak, jak logicky svítit také má. To je jedno z velkých pozitiv každé technické kontroly.
Co v případě odhalení závady?
Pokud se technikovi na STK zdá všechno v pořádku a nedošlo k žádné komplikaci, můžeme říci, že máte doslova vyhráno. Vaše auto technickou kontrolou prošlo, je sepsán protokol, dostáváte potvrzení, známku na poznávací značku a můžete odjíždět. Pokud ale byla zjištěna závada, je technik povinen ji zapsat na seznam konkrétních závad. Zde platí, že existují celkem tři druhy konkrétních závad, které se samozřejmě dělí podle toho, nakolik jsou závažné. První skupinu méně závažných nemusíme brát v potaz, jelikož ty v tomto ohledu není třeba řešit. Naopak co je třeba řešit, to jsou závady spojené s mnohem větším rizikem, na které se v rámci technické kontroly přišlo.
S nimi je totiž spojeno to, že jsme doslova povinni danou závadu co nejrychleji odstranit. V takovém případě buď svépomocí, nebo třeba v autoservisu. Konkrétně platí, že u horších, ale stále ještě běžnějších závad dostaneme osvědčení o technické prohlídce jenom krátkodobé, nejčastěji na dobu jednoho měsíce. Během této doby jsme povinni danou závadu uvést do správného stavu a následně se opět dostavíme ke kontrole. V případě velmi výrazné závady je naše vozidlo označeno jako nezpůsobilé a my tak stanici STK opouštíme, ale v žádném případě nemůžeme vyrazit na běžné silnice. Náš firemní vůz je tedy třeba například odvést s pomocí odtahové služby. Nejčastěji potom do servisu, kde bude daná závada vyřešena.
Jaké jsou typy závad?
Podívejme se také na to, jaké konkrétně existují typy konkrétní závad. Dnes platí, že se rozdělujíc tří skupin. První skupina nese označení jako A. Jedná se o lehké závady, které sice jsou do protokolu zapsány, ale slouží hlavně jako informační. Samozřejmě by bylo dobré danou závadu řešit, ale povinnost k tomu nemáme. O něco složitější jsou již závady ze skupiny B. Zde už jde o vážné závady, které souvisí s tím, že jsme povinni je odstranit. Zde vše probíhá tak, že sice potvrzení o technické kontrole dostaneme, ale jenom krátkodobé, na určitou dobu. V rámci této doby jsme povinni závadu odstranit a následně konkrétní STK opět navštívit. Na dané opětovní kontrole se technik zaměří už jenom na konkrétní závadu a nic jiného. Pokud je v pořádku, je nám odebráno dočasné osvědčení a dostáváme tak osvědčení trvalé, na zmíněné 2 roky.
Třetí typy závad spadají do kategorie C, která se označuje jako nebezpečná závada. O co konkrétně se jedná? Primárně jde o poruchu, se kterou vozidlo nesmí na naše silnice. Je tedy nejenom odebrána kontrolní nálepka, ale samotném technickém průkazu je uvedena informace o tom, že je automobil nezpůsobilý k provozu. Je tedy třeba respektovat zákon a s konkrétním vozem vůbec nevyjíždět na tuzemské silnice. V tomto směru také může platit ona třicetidenní lhůta spojená s odstraněním závady. Pokud je v daném směru vše uvedeno do pořádku, je možné se na STK opět dostavit a kontrolována bude už jenom konkrétní oblast. Pokud se s vozem a opravenou závadou dostavíme později, je provedena opět kompletní technická prohlídka.
Kolik STK stojí?
Důležitou informací, kterou je dobré znát je také ta, která se týká ceny za konkrétní prohlídku. Zde platí, že většinou si konkrétní ceny nastavuje samotná stanice technické kontroly. I proto někteří správci vozového parku s ohledem na finanční stránku věci vyhledávají raději ty varianty, které jsou spojeny s nižšími cenami. Podíváme-li se na konkrétní cenové hladiny, které se mohou objevit, je třeba říci, že záleží hlavně na typu pohonu, stejně jako záleží třeba i na typu konkrétního automobilu. Zde platí, že běžná kontrola vyjde na cenu v rozmezí 500 – 1 000 Kč. Tedy pokud jde o běžné osobní vozidlo na standardní typ pohonu. Větší automobily mohou být logicky dražší.
Zapomínat nesmíme také na to, že výše zmíněná cena se týká běžných kontrol, na které se dostáváme poprvé. Pokud je ale nalezena závada, máme zmíněných třicet dní na její odstranění. V rámci dané lhůty můžeme počítat s tím, že se cena za kontrolu výrazně sníží, mnohdy na cenu, která lehce přesahuje pár set korun. I s tím je dobré počítat, pokud chceme firemní náklady šetřit a musíme se kvůli opakované prohlídce na konkrétní stanici také dostavit.