Spravujete-li firemní vozový park, zcela jistě víte i to, že dříve nebo později přijde doba, kdy je třeba inovovat. S tím souvisí jak nákup nových vozů, tak i prodej těch starých. Možností jak na to, je hned několik. Pokud je něco, co je dnes mnohem důležitější, je to zcela určitě nutnost držet se následné povinné administrativy, která s tím souvisí. Pokud jste prodávali vůz před rokem 2014, docházelo k takzvaným polopřevodům. Tedy k tomu, že jste jako původní majitelé automobil odhlásili, následně předali nebo zaslali novému majiteli nové dokumenty a ten si poté automobil přihlásil. Ačkoliv v mnoha ohledech tato cesta prodávajícím i kupujícím vyhovovala, dnes je situace zcela jiná.

Polopřevody byly zrušeny
Na to je dobré myslet právě ve chvíli, kdy se k samotnému polopřevodu chystáte. Jsou totiž definitivně zrušeny. Důvodem této novely je především snaha eliminovat různé podvody v této oblasti. Docházelo totiž k tomu, že původní majitel auto odhlásil, ale nový ho již nepřihlásil. Pokud by se daná situace stala i vám, byl by to poměrně velký problém spojený s tím, komu vlastně automobil patří a kdo je za něho zodpovědný. Nyní je tedy třeba postupovat během zcela nové zákonné úpravy. Podívejte se tedy, jak odhlášení vozidla v roce 2015, ale i v každém následujícím voze musí proběhnout.

K odhlašování již oficiálně nedochází
Pokud se rozhodnete auto prodat, je důležité sepsat s novým majitelem řádnou kupní smlouvu. Ta by se neměla obejít bez základních identifikačních údajů, kam patří především:

• Jméno a adresa kupujícího
• Číslo občanského průkazu
• Rodné číslo

Pokud se jedná o firmu, je samozřejmě třebas počítat také s tím, že by měly být místo identifikačních údajů osoby uvedeny i identifikační údaje firmy. Jedině tak bude i v tomto směru vše v naprostém pořádku a vy tak budete přesně vědět, kdo vůz kupoval a kdo s ním odjel.
Tyto informace se vám totiž budou hodit právě ve chvíli, kdy již plánujete samotné odhlášení vozu. K tomu totiž oficiálně nedochází. Vaším úkolem bude totiž zcela něco jiného. Jedná se o akt, kdy vůz automaticky přihlásíte na nového majitele. Tedy na toho, který si vůz koupil a jehož údaje jsou uvedeny v dané kupní smlouvě.

S ním, i bez jeho přítomnosti
Samozřejmě i zde náš stát má za cíl vymítit případné podvody a tak je povinnost daného přehlášení ještě o něco složitější. První možností, která existuje, je návštěva obou konkrétních lidí. Tedy jak vás jako prodávajícího, tak nové osoby jako kupujícího. Oba se tak dostavíte na daný dopravní odbor, kde dojde k tomu, že vy automobil přehlásíte na tohoto nového majitele, s čímž on samozřejmě bude plně souhlasit. Následně dojde k tomu, že vůz bude z vaší firmy úspěšně odhlášen a ihned tak získá nového, tedy logicky toho správného majitele. Ne každému ale může tento postup vyhovovat, zvláště s ohledem na otevírací dobu odboru dopravy.
Druhou cestou je proto převod, který je spojený s plnou mocí. Tu sepíše kupující, ve které bude jasně charakterizováno, že vám jako původnímu majiteli dává plnou moc k tomu, abyste mohl na jeho jméno automobil ihned přehlásit. V takovém případě není jeho přítomnost nutná. Co je důležité vědět, že tato plná moc musí mít nejenom všechny právní náležitosti, ale že se musí jednat také o dokument, který musí mít ověřené podpisy. Jinak ji nelze dopravním inspektorátem přijmout a k přehlášení auta tedy nedojde. Dnes je možné plnou moc nechat ověřit třeba u notáře, stejně jako je to možné na poště, nebo na úřadech a magistrátech. Dobré je na toto myslet předem a domluvit se s kupujícím na tom, aby již připravenou a ověřenou plnou moc přivezl, pokud souhlasí s tímto postupem.

Jak je to s registračními značkami?
Co také se samotným odhlášením, tedy spíše přímým přihlášením samozřejmě souvisí, to je i nutnost vědět, jak je to se současnými registračními značkami, které na voze jsou. V minulosti při klasickém polopřevodu docházelo k tomu, že si nový majitel značky musel sundat, odnést na svůj magistrát a dostal značky nové. Tedy takové, které odpovídají kraji, kde vůz přihlašoval a kde tedy bydlí. Současná situace je však jiná. Aktuálně totiž dochází k tomu, že jsou registrační značky na voze ponechány a vůz je přehlášen komplet, i s nimi samotnými. V tomto ohledu je to značná výhoda spojená s tím, že tento krok není nutné řešit.
Přesto zde možnost výměny značek zůstává. Jakmile dojde k tomu, že je vůz přehlášen na nového majitele a ten má všechny potřebné dokumenty u sebe – tedy má u sebe velký technický průkaz, má možnost si o změnu značek požádat. Zatím to není příliš časté, ale tato možnost tu samozřejmě je. Jak vyplývá z výše uvedeného sdělení, je třeba samozřejmě počítat s tím, že je vše už na samotném novém majiteli. Vy jako prodejce vozu už nic neřešíte, jelikož vy jste svou zákonnou povinnost jasně splnili a vůz jste přehlásili na toho, kdo si ho koupil.

Pozor na obezřetnost
I když je celý postup o něco transparentnější, je třeba stále raději důkladněji ověřovat samotného kupujícího. Především v souvislosti s tím, zda se jedná skutečně o osobu, za kterou se vydává. Je tedy třeba ověřit hlavně uvedené údaje s jeho občanským průkazem. Všechny informace by měly následně sedět jak v samotné smlouvě. Tak logicky také v samotné plné moci. Na co také nesmíme zapomínat, to je i ověřování případné firmy. I ta může být v roli kupujícího. Pokud jde o živnostníka, porovnáme údaje z živnostenského rejstříku také s informacemi, které jsou uvedeny v občanském průkaze.
Pokud jde o plnohodnotnou firmu, měly bychom nejlépe vyžadovat originální výpis z obchodního rejstříku. Pokud ho kupující nebude mít k dispozici, doporučuje stáhnout si online verzi výpisu. Zde jsou uvedeny informace o společnících a jednatelích. Zde také můžeme najít jak bydliště, tak i informace spojené s datem narození. Následně je porovnáme s těmi, které nám daný kupující sdělí a předloží na jejich základě občanský průkaz. Pokud vše sedí, máme jistotu, že prodáváme správné osobě a nikoliv jenom člověku, který je nastrčenou osobou.